Pátek, Prosinec 10, 2010

307 Snad už to dopáchlo

(listopad 2010)

Řešení problému s vanou nakonec proběhlo nadvakrát, protože nebylo možné lepit dlaždice a vzápětí spárovat. To ale nevadilo, protože pod vanou stále bylo tropické prostředí a čím víc děr bylo v obezdívce, tím snadněji se prostor pod ní vysušoval.

30701m.jpg 30702m.jpg

Už asi čtyři týdny foukáme vzduch pod vanu ventilátorem s chobotem a zdá se, že už jsme vlhkost zvládli. Pozítří chci udělat zatěžkávací zkoušku. Napustím vanu studenou vodou. Pokud se zespodu začne rosit, budeme muset sušit dál. Doufám, že mřížky, které jsme nechali do obezdívky zabudovat, budou fungovat jako přirozená ventilace a že už se problém nevrátí.

30703m.jpg 30704m.jpg

A příčina toho všeho? Ta zůstala nejasná. Je možné, že maličko kapal sifón, možná byla pod vanou uzavřena nějaká vlhkost ze stavebních procesů, možná kapala baterie a ‘zatáhla se’, možná se všechny důvody kombinovaly (a možná, že ještě něco pomalu teče…). Ale jedno je jisté - vzduchotěsně (a parotěsně) uzavřené prostory, které nelze kontrolovat, jsou vždycky špatným řešením.

P.S.
Tak jsem zjistil, že spodním otvorem na vanu nedosáhnu aniž bych si při tom vykloubil ruku, takže zatěžovací zkouška je zbytečná. Problém prohlašuji za vyřešený a větrat už se nebude…

Přidat komentář

Pro přidání komentáře vyplňte formulář níže