Sobota, Březen 20, 2010

119 Blower door test

Zaklopením střechy byla dokončena vzduchotěsná obálka domu. Většinou je tvořena OSB deskami, zespoda základovou deskou a v místě stropu, který je zapuštěn do obvodových stěn (a tedy přerušuje OSB desky stěn), je použita parobrzdná fólie. Do obálky domu je nutno také počítat všechna okna, vstupní dveře a dveře na terasu. Mezi všemi těmito prvky jsou primárně různé spáry a mezery, které se přelepují tlustou lepící air-stop páskou (v domě jí musí být celé kilometry). Vzduchotěsnost mezi stěnami a základovou deskou se řeší natavením pásu asfaltové lepenky. Výsledkem toho všeho má být uzavřený a víceméně vzduchotěsný prostor.

11901m.jpg 11902m.jpg

Dodržení vzduchotěsnosti je důležité ze třech důvodů:

  • Teplo produkované lidskými obyvateli, zvířaty, elektrickými zařízeními a topením, zůstává uvnitř domu a neuniká ven, vzduchotěsnost výrazně zlepšuje tepelně izolační vlastnosti objektu.
  • Vzduchotěsná obálka je předpokladem vysoké účinnosti vytápění vzduchotechnikou a rekuperace tepla. Rekuperace funguje na základě přetlaku nebo podtlaku. Kdyby dům nebyl těsný, teplý vzduch by byl přetlakem částečně vyfukován ven netěsnostmi místo toho, aby procházel rekuperační jednotkou a zahříval vzduch příchozí. Při podtlaku by se přímo nasával venkovní vzduch, aniž by se před tím v rekuperačním výměníku ohřál.
  • Vzduchotěsná obálka chrání před vlhkostí nosnou konstrukci domu, která je vně této obálky. Tento parametr je podstatný zejména u difúzně uzavřených konstrukcí. U nich je totiž nosná konstrukce uzavřena nejen z vnitřku domu, ale i z vnější strany, a pokud se do konstrukce vlhkost dostane, nemá kudy uniknout (tj. odpařit se). U difúzně otevřených konstrukcí se počítá s tím, že se vlhkost do konstrukce dostává (na molekulární úrovni), a proto je skladba konstrukcí taková, aby se tato vlhkost mohla volně odpařovat. Tím v konstrukci vzniká jakýsi molekulární ‘průvan’, ve kterém se špatně daří plísním a škůdcům a dům by měl být v důsledku proti vlhkosti odolnější.

Těsnost domu se měří tzv. blower door testem. Do rámu vstupních dveří (ostatní dveře a okna se samozřejmě zavřou) se umístí vzduchotěsná přepážka s vestavěným ventilátorem. Ten je napojen na počítač a řízen programem, který celý test provádí a výsledky zobrazuje na displeji. Ventilátorem se v domě zvýší tlak na 50 Pa a počítač pak měří úbytek tlaku v čase (přesněji - měří se, jak moc se musí ventilátor namáhat, aby dosažený tlak udržel). Výsledkem měření je koeficient, který udává, jaká část celkového objemu vzduchu se za hodinu přetlaku netěsnostmi vytlačí z domu ven (a vymění se za jiný). U nízkoenergetických domů s rekuperací tepla se obvykle vyžaduje hodnota menší než 1.0, takže za hodinu přetlaku 50 Pa se všechen vzduch (nebo méně vzduchu) v domě vymění za jiný z venku. Pro zajímavost - u nových domů, ve kterých se vzduchotěsnost neřeší, může tento koeficient dosahovat i hodnoty 4.5. Penatus se ve smlouvě zavázal dosáhnout koeficientu 0.8.

11903m.jpg 11904m.jpg 11905m.jpg

Hned první test se podařil, výsledek byl pěkných 0.77. Celé zařízení se pak ještě používá ke zjištění míst, kudy vzduch z domu uniká. Pro tento účel se ventilátor spustí obráceně, takže v domě za chvíli vznikne podtlak a všemi dírami a netěsnostmi do něho citelně fičí. Všichni zúčastnění v hloučku prolézají domem rukama hledají netěsná místa, která bude později nutné přelepit nebo jinak utěsnit. Byla to převážně místa kolem oken, kolem prostupů střechou (komín, odvětrání kanalizace, trubky pro solární panely).

Při této obchůzce se zjistilo, že není uzavřen jeden z kanalizačních odpadů (trubka průměru 100 mm), ze kterého se nasával smradlavý vzduch. A tak bylo nutné kanalizaci ucpat a test opakovat. Tentokrát vyšel koeficient 0.73. To mne docela rozesmálo. Když totiž odečtu od běžně požadované hodnoty 1.0 naměřenou hodnotu 0.73 a výsledek vydělím 0.4 (tak pomohlo to utěsnění odpadu) dojdu k tomu, že dům by požadavkům vyhověl i v případě, že by do domu zela díra o průměru přes čtvrt metru. Ale je fakt, že z kanalizace se vzduch asi nenasává tak snadno jako z volného prostoru. Nebo jinak - nízká hodnota koeficientu navržená Penatusem je působivá, ale asi není problém jí dosáhnout u jakéhokoli domu, který se staví podobně, jako ten náš. O blower door testu si tedy myslím své, peníze za něj vydané by se určitě podařilo investovat účelněji.

Jednoznačným přínosem testu je zjištění netěsných míst při podtlaku - ale na to by stačil jen ten ventilátor bez počítače a odborné obsluhy. Některá z těchto míst (kolem oken a dveří) už jsou utěsněna, jiná asi dost dobře utěsnit nejde. Komínáři udělali do střešní fólie neuvěřitelně necitlivou díru - žádné vyřezávání kruhového otvoru, to trvá příliš dlouho, stačí se jen pořádně nožem rozmáchnout, on to po nás někdo zalepí… Kolem trubek k solárním panelům to také pěkně fičí, ale zase izolace je svorkami ztenčená, trubky budou hřát, takže ono se to nějak navzájem srovná… A řada prostupů vzduchotěsnou obálkou ještě není provedena, elektrikář ještě pracovat nezačal… Trochu mne trápí, zda se všechno dokáže uhlídat a utěsnit, na druhou stranu už si můžeme být jisti, že nikomu se snad nepodaří udělat takovou nešťastný zásah do obálky domu, že bychom se na tu hodnotu 1.0 (ale i 0.8) nedostali.

11906m.jpg 11907m.jpg
11908m.jpg 11909m.jpg

Galerie