Dřevodomek

Člověk to tak nějak cítí, že do rodinného domu patří kamna. V našem domku jsou dokonce zcela nezbytná, protože budou jediným náhradním zdrojem tepla. Když totiž nepůjde proud, v domě nebude fungovat vůbec nic, nebude se topit, nebude teplá voda ani teplé jídlo. Ovšem správný důvod, proč si kamna pořídit, je ta pohoda u nich za zimních večerů, kterou si my, kdož jsme poznali jen obývací pokoje panelových domů, dokážeme představit pouze na základě našich pobytů někde na horských chatách.

I kamna se nám poněkud prodraží a je to typem domu, který stavíme. Konstrukce dřevostavby neakumuluje teplo, ale velmi dobře izoluje. Což v důsledku znamená, že teplo, které se uvnitř domu vyprodukuje zůstává téměř všechno v domě, dokonce ani není potřeba jím ohřívat stěny, které jsou (oproti např. cihelným) přirozeně teplé. Takže kamna v dřevěném nízkoenergetickém domě musejí mít velmi malý výkon. Běžně prodávaná kamna stojí sice např. jen 10 nebo 15 tisíc Kč, ale jejich výkon je tak velký, že by ihned po zatopení obývák zcela přetopila a vynutila by si větrání. Tuhle situaci dobře znám z jednoho dávného pobytu v Krkonoších, kde mne žár rozpálených kamen natolik omámil, že jsem se je pokusil umravnit kýblem vody. Naštěstí tehdy všechno dobře dopadlo, ale rozhodně takové řešení nemohu doporučit. Takže výběru kamen jsme se věnovali pečlivě.

Aby oheň v kamnech dobře hořel, vyžaduje dostatečný přísun kyslíku. Když kamna přiškrtíte, oheň bude skomírat, kouřit a bude hodně hrubého popela. Aby bylo možné kamna ‘zeslabit’, musejí mít promyšlenou konstrukci, která umožní kvalitní spalování i za přístupu malého množství kyslíku. Je třeba hlídat i další parametry. Kvalitní kamna mají tzv. přívod sekundárního (nebo i terciálního) předehřátého vzduchu, který čistí skleněný průzor do kamen a umožňuje v kamnech spálit i plyny a prach, (normálně by vše unikalo komínem). Levnější kamna jsou sálavá, takže teplo se do prostoru šíří přímo jejich sáláním. Moderní kamna jsou konvekční - jsou dvouplášťová a studený vzduch odspodu prochází mezi plášti, kde se zahřívá, a nahoře jej kamna ‘vyfukují’, takže vzduch po místnosti přirozeně cirkuluje a teplo se rychleji a rovnoměrněji šíří. Konvekční kamna nejsou na povrchu tak horká, jako sálavá. V dobře utěsněných domech bez vzduchotechniky by kamna měla mít přívod externího vzduchu, aby neodebírala kyslík z místnosti.

Prošel jsem katalogy asi patnácti výrobců kamen a skončil u dánského výrobce Morsø, většina jeho kamen je určena právě pro nízkoenergetické a pasivní domy a pro vytápění malých prostor. Jistou dobu jsme ještě uvažovali (hlavně Marcela) o kamnech dánské firmy Hwam. Viděli jsme je několikrát na výstavě a pán nám o nich vždy říkal, že se jedná o mercedes mezi krbovými kamny. Této charakteristice bohužel odpovídala i cena, takže po čase i Marcela zakotvila u Morsa.

Dlouho jsme měli vybrána maličká kamínka Morso 1412 (méně výkonná kamna jsem na trhu nenašel). Pak jsme se ale na ně byli podívat a zjistili jsme, že bychom kolem nich při zatápění museli lézt po kolenou, jsou totiž vysoká jen asi 70 cm. Navíc se vzhledem hodí spíše na chatu (kam jsou asi určeny). Takže jsme nakonec dali přednost trochu větším (95 cm) a hodně dražším (a asi i elegantnějším) kamnům Morso 6148. Na jedné výstavě jsme na ně uhádali slevu 10% a včera jsme využili volného dne (předání stavby) a zajeli jsme si je zarezervovat na konec února. Momentální počasí k nákupu kamen vyloženě láká, v Praze teď leží skoro 20 cm čerstvého sněhu.