082 Základové stěny a deska

Cílem celé spodní stavby je postavit betonovou základovou desku, na které se následně montuje dům. Aby mohlo nastat toto finále, je potřeba nejprve pod základovou deskou zbudovat základové pasy (zpravidla po obvodu desky a pod vnitřními stěnami, které přenášejí zatížení ze střechy a z vyšších pater) a položit rozvody sítí (ležatá kanalizace, vodovodní přípojka, kabeláž apod.). Sítě by měly být provedeny pečlivě, protože případná jejich oprava pod základovou deskou je sice možná, ale náročná - to si určitě každý dovede představit.

Provést tohle všechno na prostorném a rovném pozemku je legrace. V následujícím přehledu se pokusím porovnat obvyklé postupy s těmi, které si vynutil náš pozemek nudlovitého tvaru (jak ho charakterizoval pan Dědina z firmy Penatus).

Výkopy
Běžně: Bagr vykope rýhy pro základové pasy do nezámrzné hloubky (cca 90 cm).
U nás: Toto asi proběhlo stejně, jen bylo potřeba dbát na postup výkopových prací, aby bagr nepřejížděl již vykopané rýhy a nezasypal je vykutanou zeminou.
Info: Při hloubení rýh se musí dát pozor na to, aby na základové spáře byl rostlý terén. Pokud by se základy betonovaly na sypané zemině, mohlo by později dojít k sedání domu.
08201m.jpg 08202m.jpg

Základové pasy
Běžně: Přijede mix, objede stavbu kolem do kola, do rýh nalije beton a tak vytvoří betonový podklad pro základové stěny. Vše v jedné výškové úrovni.
U nás: Mix několikrát vyklopil beton na plachtu hned za vraty pozemku, odkud ho bagr lžící rozvážel po zahradě. Protože pozemek je svažitý, horní úroveň základového pasu byla mnohokrát odstupňována podle předpokládaného finálního terénu. Protože Marcela přišla na chyby v projektu, den po betonáži bylo ještě potřeba některé části základů vybourat, aby nevyčuhovaly nad terén.
Info: Betonový základ je široký na lžíci bagru, který hloubí rýhy (cca 45 cm), a jeho horní úroveň by měla být odstupňována tak, aby vyzdívané základové stěny vyšly přesně pod desku. Celá část základů z prostého betonu by měla být pod úrovní finálního terénu, protože při odkopání by byla křivá a nevzhledná. V základech se nechávají prostupy pro přípojky a pro vnitřní ležaté rozvody kanalizace.
08203m.jpg 08204m.jpg

Základové stěny
Běžně: Na základové pasy se vyzdí většinou dvě řady tvárnic.
U nás: Základové stěny jsou vyzděny od dvou (na straně u zahradní chatky) do devíti (ve sklípku) řad tvárnic. Na počet řad bylo nutné myslet už při betonáži pasů - aby nakonec všechno vyšlo v jedné rovině. Navíc - v místě konzoly pod jídelnou se horní řada tvárnic musela seříznout, protože základová deska zde bude o 4 cm tlustější. Navíc - stěny nešlo postavit najednou, bagr stále musel mít přístup dovnitř základů (navážel tam materiál).
Info: Základové stěny se skládají z betonových tvárnic (obvykle mají půdorysný rozměr 50×30 cm a výšku 20 cm). Tvárnice jsou duté, dovnitř se opět mixem rozváží beton a do betonu se zapichují ocelové pruty, aby řady tvárnic pěkně držely pohromadě. Všechny základové stěny by měly být vzájemně provázány. Už při skládání tvárnic se rozhoduje o přesnosti provedení základů, ale ledacos lze dohnat ještě při betonáži desky.
08205m.jpg 08206m.jpg

Rozvody
Běžně: Mezi stěnami se dokončí všechny rozvody kanalizace, připraví se všechny odtokové guly a vpusti, které budou procházet až na povrh základové desky, vodovodní a kabelové přípojky se vyvedou až nad úroveň základové desky. Provede se tlaková zkouška vodotěsnosti vodovodní přípojky a kouřová zkouška těsnosti kanalizačního potrubí.
U nás: Všechno se dělalo po částech, protože bagr musel mít stálý přístup mezi základové stěny, kam zavážel materiál. Kdyby jezdil po hotové kanalizaci, trubky by rozdrtil. Tlakové a kouřové zkoušky se nedělaly. V okamžiku, kdy by je bylo možné dělat, už to nemělo smysl, protože vše bylo zabetonováno pod základovou deskou.
Info: Všechny prostupy a trubky procházející základovými stěnami a základovou deskou musí být dilatované, nesmí být přímo zabetonovány. Jsou to různé materiály a při působení tepla musí mít možnost měnit tvar a objem zcela nezávisle. Pokud by tato podmínka nebyla splněna, mohlo by potrubí popraskat. Pro dilataci se používá Miralon - pěnová fólie, stejná, jaká se klade pod plovoucí podlahy.
08207m.jpg 08208m.jpg

Podklad
Běžně: Prostor mezi základovými stěnami se zaveze něčím, co se dá dobře zhutnit, může to být zemina vytěžená při hloubení rýh, stavební recyklát (drcená stavební suť), nebo štěrk.
U nás: Naštěstí bylo možné hutnit to, co se předtím vytěžilo, i tak byl výsledný přebytek asi 60 m3. Závoz materiálu a jeho hutnění se dělo na pokračování, tak jak se postupně vyzdívaly základové stěny. V horní vrstvě cca 10 cm byl zavezen a zhutněn štěrk a úplně navrch vrstva jemného písku tlustá 6 cm. Vznikla zcela rovná, hladká a pevná plocha.
Info: Hutní se skákající ‘žabkou’, jemnější materiály vibrační deskou.
08209m.jpg 08210m.jpg

Podkladní beton
Běžně: Mix doveze další beton a ten se rozprostře na zhutněný podklad mezi základové stěny v tloušťce cca 3 až 5 cm, takže vznikne celkem rovná plocha pro základovou desku.
U nás: Podkladní beton se neprováděl, odpovídá to technologii Telto PT.

Vodotěsná izolace
Běžně: Provádí se svařovanou asfaltovou lepenkou až na horní úroveň desky.
U nás: Izolace pod deskou je specifikum Telto PT. Na pískový podklad se pokládá vrstva geotextilie s přesahy jednotlivých pásů. Geotextilie chrání vlastní izolaci od propíchnutí zespoda. Pak se pokládá izolační fólie Alkorplan, vypadá jako tlusté podlahové PVC. Pásy izolace se svařují horkým vzduchem. Navrch se znovu dává geotextilie, chrání izolaci před výztuží.
Info: Je potřeba dbát na to, aby pásy izolace byly pečlivě svařeny a aby izolace těsně přiléhala ke všem gulám a trubkám, které procházejí základovou deskou.
08211m.jpg 08212m.jpg

Bednění a výztuž
Po obvodu domu se postaví bednění na tloušťku základové desky. Bednění musí být provedeno velmi pečlivě, protože dává tvar základové desce.
Běžně: Dovnitř bednění se kladou ocelové svařované sítě.
U nás: Telto PT dává jednu svařovanou síť ke spodnímu a jednu k hornímu povrchu desky. V místě kolem konzoly pod jídelnou, je naše deska tlustější a pro její vyztužení je použito sítě s menšími oky a silnějšími pruty. Telto PT si údajně vše nechalo spočítat vlastním statikem (podle původního projektu měly být v konzole zabetonovány ocelové profily I).
Info: Jedna síť by měla být zajištěna podložkami těsně nad spodní úrovní desky (používají se betonové podložky, nahoře mají žlábek, do kterého drát sítě zapadne), druhá síť by měla být pomocí ocelových třmínků zafixována v takové výšce nad spodní sítí, aby po vybetonování byla těsně pod horním povrchem desky.
08213m.jpg 08214m.jpg

Betonáž desky
Běžně: Znovu přejede mix a do bednění napustí další beton, který je potřeba pečlivě rozprostřít po ploše desky.
U nás: Přijela betonová pumpa s dlouhým chobotem, zastavila na ulici, a k ní postupně najížděly mixy s betonem. Pumpa čerpala beton a prskala ho mezi bednění, kde ho montážníci pečlivě hutnili a rozhrnovali.
08215m.jpg 08216m.jpg

Pro dřevostavby je nutno dodržet velmi přísné požadavky na přesnost základové desky. Při použití klasických technologií není problém nedostatky desky napravit při vrchní stavbě (zjednodušeně - některé cihly se maltou více podmáznou). U dřevostavby je takové vyrovnání pracné (obecně každý sloupek by musel být různě vysoký). Tolerance Penatusu byly +10 a -5 mm na všechny rozměry desky (i na úhlopříčky) a ±5 mm výškově. Připadalo nám neuvěřitelné, že by se tak přesně daly základy postavit, ale Telto PT to zvládli. Vše pečlivě měřili už ve fázi zdění základových stěn a i výšky stále kontrolovali nivelačním přístrojem. Dokonce i po čerstvě vybetonované desce chodili s nivelační latí a stahovali povrch betonu tak, aby podmínkám Penatusu vyhověli.

Galerie1 - Galerie2 - Galerie3 - Galerie4
Galerie5 - Galerie6 - Galerie7 - Galerie8
Galerie9 - Galerie10 - Galerie11 - Galerie12

OBSAH

PŘÍPRAVY

SPODNÍ STAVBA

DALŠÍ PŘÍPRAVY

VRCHNÍ STAVBA

DOKONČENO

OSTATNÍ

Administrátorská zóna