Dřevodomek

S Marcelou jsme oba stavaři, ale navrhováním domů takřka nedotčení. Vše, co známe, si pamatujeme ze střední školy, na vysoké už to bylo úplně o něčem jiném. Výuka byla tehdy zaměřena převážně na klasické technologie. O dřevu jsme se také učili, ale spíše okrajově a ještě do letošního ledna jsem si pod pojmem ‘dřevostavba’ představoval spíše chatu u Sázavy, kůlnu na nářadí, altán na zahradě nebo psí boudu, rozhodně jsem neměl ani potuchy o technologiích moderních dřevěných domů.

V souvislosti se stavbou domu se asi každému vybaví naprostá klasika - pálené cihly. Z těch jsou ovšem obvodové stěny tlusté 45 cm a ani taková stěna neplní požadavky normy na tepelnou izolaci, takže je potřeba počítat např. s tloušťkou 55 cm nebo více. Začal jsem na internetu hledat alternativní stavební materiály (asi nejvhodnějším zdícím materiálem v této době se mi zdají porobetonové tvárnice Ytong Lambda, při tloušťce stěny 38 cm - bez omítky - už není nutná žádná další tepelná izolace a norma je splněna) a tak jsem poprvé narazil na dřevostavby.

Když jsem zjistil, že dřevostavby mají stěny tlusté 30 cm i méně a že přitom tepelně izolují až nesrovnatelně lépe než domy z klasických materiálů, byla volba jasná. Tak jako kanalizační přípojka vyvolala stavbu domu, tak úzký pozemek byl rozhodující pro výběr stavebního systému. Ostatní výhody, ale i nevýhody dřevostaveb jsem se dozvídal později, nicméně si stále myslím (zatím je ovšem postavena jen základová deska…), že jsme vybrali správně.