Dřevodomek

Z úplně prvotní vize lehké a vzdušné terasy vznikla zásahem architekta a později projektanta docela bytelná stavba. Kdyby byla terasa přímo nad terénem, její konstrukce by byla mnohem jednodušší. Sklípkem pod terasou jsme stavbu hodně zkomplikovali a určitě i prodražili, ale už teď vidíme, že to stálo za to. Pod terasou vznikla místnost velikosti jednoho panelákového pokojíčku, zatím si myslíme, že se tam vejde všechno, co má něco společného ze zahradou a navíc ještě kola autová i cyklistická. Zatím ovšem sklípek slouží jako krytý bazén.

Při kontrole montážní dokumentace jsme se konstrukci terasy příliš nevěnovali, připadala nám trochu podružná, vlastní dům byl důležitější, takže masivnost vznikající terasy nás zpočátku ohromila, sloupky 140/140 mm vypadaly jako sloní nohy. Ale postupně jsme si zvykli a terasa se nám moc líbí. I ta bytelnost začíná být příjemná. Rozhodně se nebudeme muset obávat, že se zábradlí provalí, když se do něj pořádně opřeme - ve skutečnosti se ani nehne.

Poměrně náročná byla podlaha terasy. Nejprve byla vybudována plocha z OSB desek, která se svažovala od domu do zahrady. Ta se pak následně izolovala podobným materiálem, jako základová deska (takové šedé linoleum). Na to měl Penatus nějakého subdodavatele. Izolace je po stranách přivařena na plechové okapničky a izolovány jsou i sloupky, kolem kterých bude voda pod podlahou terasy protékat. Na izolaci je pak položena konstrukce vlastní podlahy a spád pod ní je vyrovnán jakýmisi plastovými kotouči, jejichž pravý účel neznám. Zajímavé je, že podlaha není k terase nijak připevněna, je na izolaci jen položena. Ale dolů na zahradu sjet nemůže, protože je vytvarována kolem sloupků a ty jí v posunu brání.

Detaily izolace jsou dost nevzhledné, ale částečně budou zakryty vodorovnými latěmi zábradlí. Všichni těm latím říkají treláž, ale ve skutečnosti jsou to obyčejné žbrlinky. Zatím jsou žbrlinky jen na stěnách sklípku, na zábradlí se budou dávat až po dokončení fasády - překážely by lešení.

Z terasy na zahradu vede dřevěné schodiště. Protože tlakově impregnované fošny se údajně nedělají dostatečně široké, schodnice se prováděly ze dřeva impregnovaného na stavbě a byly tudíž nádherně brčálově zelené. Z toho jsem měl trochu šok a nechal jsem je dodatečně přetřít barvou teak, která je použita na všechno dřevo v exteriéru. Výsledek byl ještě děsivější, schodiště nabylo vzhledu dobře maskovaného vojáka. Teprve po několika nátěrech začala barva vypadat použitelně, ale úplně super to asi nikdy nebude - a hned máme na zahradě místo, kam zasadíme nějaké husté křoví…

Terasa bude nádherná a prostorná a bude z ní prima výhled. Letos jí asi opravdu užijeme, protože na zahradě to ještě nějakou dobu na grilování rozhodně nebude.

Galerie1 - Galerie2 - Galerie3 - Galerie4
Galerie5 - Galerie6 - Galerie7 - Galerie8