052 Ohláška a povolení

Když jsme před téměř deseti lety prováděli v panelovém bytě rekonstrukci koupelnových jader museli jsme i na takovou jednoduchou věc mít stavební povolení. Od té doby se mnohé změnilo. Rekonstrukci koupelen lze v některých případech provádět i bez stavebního povolení, ve většině případů postačuje stavební ohlášení. Zákony jsou k činnosti stavebníků benevolentnější. Týká se to i staveb nových rodinných domů. I tady připadá v úvahu buďto stavební povolení nebo stavební ohlášení.

Stavební ohlášení je možné v těchto případech:

  • Zastavěná plocha do 150 m2
  • Jediné podzemní a nejvíce dvě nadzemní podlaží

V ostatních složitějších případech je nutné stavební povolení.

Dlouho jsem vůbec nechápal, jaký je mezi stavebním ohlášením a stavebním povolením rozdíl. Nakonec jsem pochopil a paní na stavebním úřadu mi to víceméně potvrdila, že téměř žádný. Stavební ohlášení v současné době neumožňuje nějak zjednodušit (ošidit) přípravu, tj. projekt domu. Rozdíly jsou ryze formální. Pro stavební ohlášení se musí připravit projekt pro stavební ohlášení, pro stavební povolení pak projekt pro stavební povolení - obsah projektu je stejný. Na základě žádosti obdrží stavebník od stavebního úřadu buďto souhlas se stavbou nebo stavební povolení. Význam je stejný - stavebník smí stavbu realizovat. Ke stavebnímu povolení vydává stavební úřad cedulku Stavba povolena, kterou musí stavebník viditelně na stavbu umístit. K souhlasu se stavbou se cedule vydávat nemusí, ale stavební úřady jí stejně vydávají, protože jinak jim v průběhu stavby začnou chodit různá udání, že stavebník staví bez stavebního povolení. Je to fraška.

Podstatnější rozdíl je jen v tom, že v případě stavebního povolení probíhá tzv. stavební řízení. Stavební úřad na základě předaného projektu a dalších dokumentů osloví všechny třetí strany, kterých by se stavba mohla týkat - sousedy, hasiče, archeology, dodavatele elektřiny, plynu, vody apod. a vyžádá si jejich stanoviska. Stavební řízení trvá 60 dní. Když se některá třetí strana vyjádří negativně, může to vyvolat změny projektu a nové stavební řízení. Za stavební povolení se vybírá poplatek 300 Kč.

To všechno při stavebním ohlášení odpadá, stavební řízení se nekoná a žádný poplatek se nevybírá. Pročpak asi? Je to jednoduché - vyjádření třetích stran musí byt totiž přiloženo k žádosti o souhlas se stavbou, stavební úřad už nikoho neoslovuje a jen zkontroluje, zda je v doložených dokumentech vše OK. Lhůta na vyřízení stavebního ohlášení je 40 dnů.

Po dokončení stavby se stavebním povolením musí proběhnout kolaudace stavby. V dokončeném domu se sejde stavebník, zástupce stavebního úřadu, někdy zástupce obce a zkontrolují, zda je vše podle projektu a stavební úřad pak vydá kolaudační rozhodnutí. Pokud je kladné, můžete bydlet. Po dokončení stavby stavěné na základě souhlasu se stavbou by mělo stačit oznámení stavebnímu úřadu o začátku užívání a žádna kolaudace by se neměla konat. Ale většinou stejně následuje schůzka v hotovém domě ve stejném složení jako při kolaudaci a po ní stavební úřad vydá souhlas s užíváním. Takže opět - žádný rozdíl.

Možná je v zákonech nějaká důležitá myšlenka, nějaký výhled do budoucna, který úředníci ještě nestačili dostatečně vstřebat, protože zatím je rozdělení na stavební ohlášení a stavební povolení vyloženě formální, dokonce mi stavební ohlášení paradoxně připadá složitější, protože oslovování třetích stran si musí stavebník (nebo jím pověřená osoba) zajišťovat sám.

OBSAH

PŘÍPRAVY

SPODNÍ STAVBA

DALŠÍ PŘÍPRAVY

VRCHNÍ STAVBA

DOKONČENO

OSTATNÍ

Administrátorská zóna