Dřevodomek

(duben 2009)

Návrh domu velmi ovlivňuje svažitost stavební parcely. Je-li parcela rovná, invenci architekta nejsou kladeny žádné meze, zatímco návrh domu ve svahu musí splňovat řadu podmínek a musí se podřídit mnohým omezením. Jedním z těchto omezení je dosah kanalizační přípojky. Pokud by dům byl postaven po svahu dolů od kanalizačního řadu (jako v našem případě), je jeho maximální vzdálenost od řadu limitována hloubkou kanalizační přípojky a strmostí svahu. Kanalizace od domu musí vést ke kanalizačnímu řadu alespoň v mírném spádu, jinak by odpad, který v domě vyprodukujeme, těžko mohl přirozeně odtékat (je-li to nezbytné, řeší se taková situace přečerpáváním, ale jsou to náklady navíc). Dalším omezením může být zvýšení ceny spodní stavby. Dům ve svahu musí v dolní části nutně vystupovat výše až vysoko nad terén, jsou tedy vyšší základové stěny a je větší jejich plocha, která se musí tepelně izolovat a omítat např. marmolitem (v našem případě). Svah a jeho sklon má také vliv na využití spodní stavby. Dům, který hodně vystupuje nad terén si vyloženě říká alespoň o částečné podsklepení, podsklepovat dům na rovině je hodně neekonomické.

Toto a ještě mnohé další jsme si dobře uvědomovali a proto Marcela sjednala geodetické výškové zaměření naší parcely. Výsledkem měření jsou polohopisné a výškové souřadnice bodů na obrysu parcely (tedy podél našeho plotu) a na důležitých místech uvnitř parcely. Podle sítě zaměřených bodů Marcela nakreslila skutečný obrys našeho pozemku a vrstevnice.

Prvním překvapením bylo zjištění, že náš pozemek je v prudším svahu než jsme si mysleli. Vždycky se nám zdálo, že je docela rovný a teprve teď jsme viděli, že mezi nejvyšším a nejnižším bodem parcely je rozdíl více než 3 metry. Na délku domu tak, jak jsme si ho tehdy představovali, vycházelo převýšení asi 130 cm. Tehdy jsme asi poprvé začali uvažovat o alespoň částečném podsklepení.

Protože jsme samozřejmě měli různé starší výpisy z katastru nemovitostí, včetně vytištěných obrázků z katastrální mapy, na geodetickém zaměření nás okamžitě zarazil tvar parcely, který se od toho katastrálního zjevně dost lišil. Marcela si dala práci a obrázek z katastru ‘zarovnala’ s obrázkem ze zaměření a když jsme to viděli polilo nás horko, protože se potvrdilo naše tušení.

V nějaké dávné historii byl plot kolem naší parcely postaven jinak, než jak byla jeho poloha nakreslena v katastrální mapě. Nejhorší situace byla na severu parcely - asi 30 m2 naší zahrady mohlo podle katastru docela klidně patřit sousedovi. To byl velmi zásadní problém. Mohli jsme to sice ignorovat a dělat mrtvého brouka, ale pokud by to soused zjistil a byl hamižný, vznikl by spor, který by nakonec mohl řešit i soud. Každopádně bez toho proužku zahrady, který jsme léta považovali za svůj, bychom dům asi postavit nemohli, asi by se na pozemek nevešel. Shodli jsme se Marcelou, že naši sousedi se nám zdají rozumní a že by asi nebylo dobré před nimi něco tajit. V zájmu navázání dobrých vztahu jsme se rozhodli všechno přiznat a vše vyřešit nějakou dohodou.