Úterý, Prosinec 29, 2009

009 Co je dřevostavba

Zatímco ve světě (i v Evropě) se ze dřeva staví celkem běžně, u nás stále výrazně převažují klasické technologie. Je to dáno nedůvěrou jak laiků (kteří celý svůj dosavadní život strávili v paneláku nebo ve zděném domě), tak bohužel i odborníků (kteří jsou ovlivněni tím, co je ve škole naučili v době cementové a betonové). Dřevěné domy se začínají prosazovat až v posledních letech, protože se zdražují energie a zvyšuje se zájem o bydlení v domech nízkoenergetických (s nízkou spotřebou energie) a pasivních (téměř bez spotřeby energie na vytápění a ohřev vody). Takové domy lze snadněji realizovat jako dřevostavby.

Zjednodušeně lze napsat, že jediným (ovšem velmi podstatný) rozdílem mezi zděným a dřevěným domem je konstrukce stěn domu. Všechno ostatní (základy, stropy, krov, střecha, okna apod.) může být provedeno shodně nebo velmi podobně u obou druhů staveb, ale stěna je to, co dřevostavbu dělá dřevostavbou. Stěna zděné stavby se staví z materiálu (cihla, tvárnice, malta apod.), který tepelně málo izoluje a přímo tedy vytváří tzv. tepelný most, kterým bez výrazného odporu prochází teplo z domu ven a naopak. Proto je nutné zdivo ze strany exteriéru plošně izolovat (polystyrénem, minerální vatou apod.), aby tepelné ztráty domu nebyly příliš velké - aby bylo v domě teplo. Stěna dřevostavby je tvořena dřevěnou rámovou konstrukcí (svislé sloupky a vodorovné trámky) a prostor mezi dřevem (které samo o sobě izoluje podstatně lépe než např. cihla) je zcela vyplněn tepelnou izolací. Takovéto nosné ‘jádro stěny’ se pak ještě izoluje zvenku a většinou i zevnitř. S nadsázkou lze napsat, že materiálem stěny je pouze tepelná izolace (i když v dřevostavbě se dřevo paradoxně považuje za tepelný most).

Výborná izolace stěn pak má samozřejmě vliv i na ostatní konstrukce. Dům musí být vyvážen jako celek, nemá smysl izolovat stěny, když by teplo unikalo podlahou, střechou nebo okny. Proto mají dřevostavby více izolace v podlaze a ve střeše, proto se velmi často používají okna s trojitým zasklením, proto se při stavbě pečlivě dbá na zajištění vzduchotěsnosti domu a celistvosti tzv. tepelné obálky domu. To vše dům sice prodražuje, ale to, co investujete do stavby, se pak postupně vrací v úsporách za energie. Doba návratnosti těchto ‘vícenákladů’ je nejasná, je příliš mnoho parametrů, které jí ovlivňují a veškeré výpočty mohou být za rok zcela nesmyslné, protože pohyb ceny energií nelze než hrubě odhadnout.

Pokusil jsem se shrnout (podle mne) nejdůležitější parametry (nejenom výhody) dřevostaveb:

Výborná tepelná izolace
Dřevostavba izoluje podstatně lépe, než dům z klasických materiálů - viz výše.

Nízká akumulace tepla
Když v zimě zatopíte ve zděném domě, musíte ho nejprve ‘vytopit’, abyste v něm měli pocit tepla. Studené stěny zprvu odebírají teplo z prostoru - akumulují ho. Když přestanete topit, budou stěny teplo dlouho vydávat zpět do prostoru - to může být příjemné. Když bude v létě slunce pražit na zděný dům, stěny se rozpálí, v noci budou sálat a vám bude horko celou noc - to příjemné není. Stěny dřevostavby akumulují velmi málo, když zatopíte, hned je teplo, když večer po horkém dni vyvětráte, hned budete mít v domě chladněji. Odborníci se neshodují v tom, zda se jedná o výhodu nebo nevýhodu. Já, člověk panelákový, to považuji za nespornou výhodu.

Problémy s vlhkostí
Dřevu vadí vlhkost, to je zřejmé. Vlhké dřevo může hnít a plesnivět. Dřevostavby je proto nezbytné pečlivě utěsnit, aby se do dřevěných konstrukcí nedostávala žádná vlhkost, popř. umožnit, aby se proniklá vlhkost dostala z konstrukce zase ven - aby se někudy odpařila. Ne každý dodavatel se dokáže spolehlivě vypořádat s touto specifikou dřevostavby…

Úspora prostoru
Nižší tloušťkou obvodových stěn výrazně šetříte prostor. Budeme-li uvažovat, že stěna dřevostavby je o 25 cm tenčí než stěna zděného domu, pak např. na půdorysu domu 8×16 metrů ušetříte 12 m2 - to je plocha naší ložnice.

Vzhled domu
Dřevostavba může vypadat zcela stejně jako zděný dům, tj. může být zvenku i zevnitř omítnuta. Je pravda, že moderní dřevostavby jsou často prezentovány jako stavby s plochou nebo pultovou střechou, s poněkud extravagantním vzhledem a s dřevěným obkladem fasády. Opakuji to, co jsem psal výše - dřevostavba je dřevostavbou tím, co je skryto uvnitř stěn, navenek to nemusí být vidět. Dřevěnou fasádu může mít i dům zděný.

Rychlost stavby
Hrubá vrchní stavba domu je dokončena asi za dva až tři měsíce. Existují i firmy, které montují z předem připravených panelů a dům postaví za pár týdnů. Velkou výhodou dřevostavby je, že vše se dělá ’suchým způsobem’, takže stavět lze i v zimě.

Životnost
Názory na životnost dřevostavby se velmi různí, zásadně ale záleží na tom, jak kvalitně je dřevostavba postavena a jak účinně je chráněna proti účinkům vlhkosti. Znovu opakuji - na každý tesař dřevostavbu zvládne i když je to jen práce s pilou a zatloukání hřebíků. Životnost dřevostavby se běžně uvádí v rozmezí 80 až 100 let. Dřevěný dům se určitě nedožije tak vysokého věku jako zděná budova nebo panelák, ale když uvážíte, jak bydleli naši předkové na začátku dvacátého století, dáte mi za pravdu, že životnost domu je nepodstatným parametrem. Otázka není, zda v domě někdo bude moci za sto let bydlet, ale zda o to vůbec bude mít zájem.